Boj proti chorobám a chemické přípravky

Ihned po vyrašení nadzemních částí cibulnatých a hlíznatých květin zkontrolujte zdravotní stav všech rostlin a odstraníme všechny jedince s příznaky chorob, abychom zabránili druhotné infekci zdravých rostlin (viz stať Péče o zdravotní stav). Zahrádkáři často opomíjejí negativní výběry v naději, že se jim podaří rostliny vyléčit. Není to však správné, neboť nejednou ten, kdo lituje odstranit jednu nebo několik málo rostlin, se často připraví o značnou část draze nakoupeného materiálu. Negativní výběry musíme provádět po celou dobu vegetace rostlin. Příznaky některých chorob, zejména houbových, se objevují na počátku vegetace, kdežto jiné choroby, většinou bakteriální a virové, můžeme zjistit až v průběhu vegetace. Vždy však bez ohledu na roční dobu nebo růstovou fázi rostliny musíme odstranit rostliny, u nichž zjistíme známky infekční choroby. Týká se zejména virových chorob tulipánů a mečíků, které jsou zjistitelné až na květech.

Kromě negativních výběrů se doporučuje dodržovat i druhou zásadu péče o zdravotní stav rostlin, což jsou preventivní postřiky chemickými přípravky. Přestože používání chemických přípravků v zahradách je komplikované a mezi zahrádkáři vzniká vůči němu značný odpor, vyžadují některé kultury alespoň třikrát až čtyřikrát opakované postřiky. Je třeba si uvědomit, že je dost chemických přípravků na ochranu rostlin, které nepatří do skupiny jedů. Všechny zahrádkářům dostupné fungicidy (přípravky proti houbovým chorobám) jsou nejedovaté a mohou se při dodržení minimálních hygienických opatření bez obav používat. Bohužel dosud nemáme vhodné přípravky k postřikům proti bakteriálním chorobám. Největší problémy přináší používání insekticidních přípravků určených k likvidaci savého a žravého hmyzu. Veškeré chemické látky patřící do této skupiny jsou více nebo méně toxické pro teplokrevné živočichy, a tedy i pro člověka. V prodeji je jen několik, a to nejméně jedovatých typů těchto přípravků, ale i s těmi musíme vždy pracovat zásadně podle návodu uvedeného na obalu. Dodržování předpisů výrobce předejdeme zbytečným bolestem hlavy, nevolnostem, případně dalším komplikacím. Nákupem těchto přípravků přebíráme morální odpovědnost za své zdraví i za zdraví ostatních osob, které s naším přípravkem přicházejí do styku. Pozor na děti a domácí zvířata!

Nutnost postřiků a typy chemických přípravků budou uvedeny ve speciální části u jednotlivých kultivarů. Pokud je u některé z popisovaných květin tento údaj vynechán, tajemná to, že porosty této květiny nevyžadují chemický postřik.

Při používání chemických přípravků na ochranu rostlin je třeba si uvědomit, že neexistuje doposud všeléčivý přípravek. Spektrum účinnosti (počet chorob, které přípravek likviduje) je rozdílné a charakteristické pro jednotlivé přípravky. Použitím nesprávného přípravku se nemůže většinou nic pokazit, ale nedosáhne se žádného účinku. Pokud sami neznáme název vhodného přípravku, musíme při nákupu přesně uvést, o jakou chorobu nebo kterého škůdce jde, popřípadě popsat příznaky choroby, aby nám prodávající mohl doporučit patřičnou chemickou látku. Chemické přípravky bychom měli zásadně nakupovat ve specializovaných prodejnách, kde jsou obsluhující dostatečně odborně fundováni a mohou nám poradit. O většině chemických přípravků na ochranu rostlin se můžeme také často dočíst v zahrádkářských a odborných časopisech, popřípadě knihách. Při používání přípravků věnujeme patřičnou pozornost nejen hygienickým předpisům výrobce, ale také stanovené koncentraci a předepsanému způsobu aplikace. Dodržení alespoň řadově odpovídající koncentrace je nutné. Pokud má přípravek předepsanou koncentraci 0,5%, můžeme tolerovat nedodržení koncentrace o 0,1 – 0,2 % směrem nahoru i dolů. Je však velmi nebezpečné tuto předepsanou koncentraci zvýšit na 5 % nebo snížit na 0,05 %. Mnohé přípravky při předávkování působí na rostliny toxicky a mohou vyvolat popálení listů. Při neúměrném snížení koncentrace je naopak přípravek většinou neúčinný. Zcela přesné dávkování přípravků podle návodu výrobce je nutno dodržet u systémově působících fungicidů typu Fundasol, u nichž není dovolena žádná tolerance.

Procento koncentrace chemického přípravku udává, kolik dílů přípravku připadá na sto dílů roztoku určeného k postřiku (postřiková jícha). Potřebujeme-li 10 litrů postřikové jíchy, která má podle návodu mít 1 % koncentraci, rozředíme 100 cm³ (tj. 100 ml) zakoupeného přípravku (koncentrátu) čistou vodou na objem 10 litrů. Potřebujeme-li 0,1 % roztok, použijeme pouze 10 cm³ koncentrátu. Vyrábíme-li postřikovou jíchu  z práškového koncentrátu, odvážíme si 100 g a v druhém případě 10 g prášku, který rozpustíme v malém množství vody, a koncentrát pak rozředíme vodou na objem 10 litrů. Vzhledem k tomu, že koncentrát je nutno přilévat do vody (nikdy ne vodu do koncentrátu), naplníme si nejdříve nádobu menším množstvím čisté vody, do ní přidáme odměřené nebo odvážné množství koncentrátu a dobře rozmícháme. Za stálého míchání pak dolejeme zbývající část vody až do potřebného objemu. K správnému dávkování chemických přípravků je nutno se opatřit sklenění kalibrovaný odměrný válec (prodávají obchody s laboratorními potřebami), přesné váhy na práškovité koncentráty a nádobu na míchání postřikové jíchy. Toto zařízení naší malé laboratoře by mělo sloužit pouze k práci s chemikáliemi a nemělo by se používat v domácnosti.

Přípravky, které slouží k poprachu rostlin a novodobé přípravky prodávané v tlakových sprejích se neředí ani nijak neupravují.

Postřiky chemickými přípravky nesmíme provádět při vysokých teplotách a za slunného dne. Většina přípravků je při vyšších teplotách těkavá a odpaří se z rostliny dříve, než může vykázat jakýkoliv účinek.  Silné sluneční světlo  rozkládá účinné látky některých přípravků a při postřiku může vyvolat i lokální popálení jemných rostlinných pletiv. Postřik musí na rostlinách dobře ulpět a pomelu zaschnout. Nejlepších výsledků se dosahuje při stříkání za podmračeného počasí nebo v pozdějších odpoledních hodinách. Při silnějším větru nelze chemické přípravky aplikovat. K dokonalému ulpění, a tím zvýšení účinnosti těchto látek se doporučuje přidat do připraveného roztoku speciální smáčedlo (Citowett, Adhezin), které rozpouští voskové vrstvy na povrchu listů a usnadňuje přilnutí postřiku k rostlinám. Smáčedlo také používáme přesně podle návodu. Nemáme-li k dispozici speciální smáčedlo, můžeme použít i běžný saponátový přípravek na mytí nádobí (Jar, Pur) v koncentraci 1,05 až 0,1 %. Smáčedla se nesmějí přidávat k herbicidům (plevelohubným přípravkům) a nedoporučuje se ani jejich při aplikaci Fundasolu, popřípadě některých dalších přípravků, které dobře ulpívají (Kuprikol, Cupravit, Bordeauxská jícha aj.). Nezbytnost přidávání smáčedla bývá většinou uvedena v návodu k použití chemického přípravku.

Chemické přípravky nanášíme na rostliny formou postřiku nebo poprachu. Poněvadž v současné době neexistují na našem trhu poprašovací strojky vhodné pro zahrádkáře, je možno rostliny poprašovat pomocí hustého síta nebo cedníků (ne kovového). K postřikování jsou určeny různé typy zahrádkářských postřikovačů.  Při stříkání musí být postřikovači předepsaný tlak, aby se tekutina řádně rozptýlila a pokryla celý povrch rostliny včetně spodních stran listových čepelí. Nezapomínejme, že mnohé houbové choroby infikují rostliny hlavně na spodní straně listů a většina mšic tam žije také. Nemáme-li k dispozici postřikovač, můžeme k postřiku použít kropící konev s hustou růžicí, která však postřikovač nikdy nenahradí. Postřikování rostlin před deštěm nebo před zavlažováním je neúčinné. Nedostatečně zaschlá chemická látka se z listů smyje i při mírném dešti. Po silnějších deštích je třeba postřik opakovat, poněvadž voda rozpouští a smyje i dobře přilnutý a zaschlý přípravek.

Většina fungicidních přípravků nemá léčivé účinky a nemůže poškozené  rostliny vyléčit. Proto postřiky používáme preventivně, to znamená ještě před vypuknutím předpokládané choroby, popřípadě jakmile se objeví první příznaky. Primárně infikované rostliny (tj. ty, které si přinášejí infekci již v zásobním orgánu) nelze vůbec vyléčit chemickými přípravky. Aplikací chemických látek se snažíme zabránit pouze sekundárním infekcím, které se rozšiřují přenosem choroboplodných zárodků na rostlinných nadzemních částech, popřípadě na povrchu půdy. Vzhledem k nebezpečnosti sekundární infekce houbovými chorobami je používání chemických přípravků u některých druhů květin nevyhnutelné.

Sekundární infekce, které probíhají pod povrchem půdy, se většinou postřikovými chemickými prostředky nemohou likvidovat. Výjimku tvoří systémově působící fungicidy (Fundasol, Topspin), které jsou schopny omezit růst a množení určitých půdních patogenních hub. Tyto přípravky je však nutno aplikovat formou zálivky rostlin a výsledek nebývá vždy spolehlivý.

Postřiky insekticidními přípravky, bez nichž se většinou také v zahradách neobejdeme, pomáhají likvidovat savý a žravý hmyz, který  buď přímo poškozuje rostliny (saje šťávy, ožírá pletiva), nebo přenáší nebezpečné virové choroby z infikovaných rostlin na zdravé. V tomto směru jsou nejnebezpečnější létavé generace mšic, které nepůsobí hlavní škody odsáváním rostlinných šťáv, nýbrž tím, že se šťávou nemocných rostlin přenášejí infekci na zdravé rostliny. Kromě létavých generací mšic existují i kolonizující generace, které se množí na téže hostitelské rostlině, aniž přecházejí na jinou, takže nemohou infikovat další rostliny. Invazi mšic většinou zjistíme až po přemnožení těchto kolonizujících generací, které v početných shlucích sedí na mladých rostlinných orgánech a jsou potomstvem prvních létavých a infekce schopných generací. Zahájení insekticidních postřiků v tomto období je z hlediska přenosu viróz již málo účinné a pomáhá likvidovat pouze další generace.

Boj proti přenašečům viróz je velmi složitý a současné metody nejsou dostatečně účinné. Kromě dotykově působících insekticidů, které likvidují hmyz pouze při dopadu přípravku na škůdce, byly vyvinuty i systémově působící látky, které vnikají do rostliny a působí dlouhodobě (10 až 20 dnů). Škůdce při sání nebo požeru konzumuje jedovatou látku a jejím účinkem hyne. Doposud však nebyl vyroben žádný systémový přípravek, který ničí škůdce okamžitě. Infikovaná mšice může tedy i na chemicky ošetřených rostlinách ještě kratší nebo delší dobu sát, a tím přenášet virovou infekci.

Z uvedených skutečností vyplývá, že základem boje proti virovým chorobám zůstávají negativní výběry, tedy včasné odstranění infekčních rostlin a dokonalé odplevelování pozemku. Některé virózy jsou totiž společné pro kulturní i plevelné rostliny, takže i plevele mohou být zdrojem infekce pro pěstované rostliny. To se netýká virové pestrokvětosti tulipánů, která je nejnebezpečnější virovou chorobou tulipánů, ale nepřenáší se na jiné cibulnaté rostliny. Zásady při aplikaci insekticidních přípravků jsou stejné jako při používání fungicidních látek.

K chemickým přípravkům na ochranu rostlin patří i herbicidy, které slouží k chemickému ničení plevelných rostlin. Vzhledem k tomu, že aplikace herbicidů je složitá a vyžaduje přesné dávkování speciálními stroji, nedoporučuje se používat je v zahrádkách.