Generativní rozmnožování

Rozmnožování semeny je v kulturních podmínkách vhodné pouze pro množení přírodních druhů, popřípadě některých jejich variet. Semeny se běžně rozmnožují rostliny, u nichž vegetativní množení je málo produktivní a pro velkovýrobu nerentabilní (sasanky – Anemone, begónie – Begonia, bramboříky – Cyclamen, frézie – Freesia, hvězdníky – Hippeastrum, apod.). Potomstva získaná generativní cestou u zahradních kultivarů těchto květin nejsou většinou zcela jednotná. Pro zahrádkářské účely však lze doporučit generativní rozmnožování pouze u přírodních druhů.

Semena vyséváme do pařeniště nebo na výsevné záhony. Půda na výsevných záhonech musí být vždy lehčí a lépe připravená než půda na běžných záhonech. Semena většiny druhů  vyséváme do hloubky 1 – 2 cm. Na výsevných záhonech ponecháváme rostliny v závislosti na druhu 2 – 3 roky. Semena všech přezimujících druhů (s výjimkou Incarvillea, Liatris a Platycodon) vyséváme zásadně na podzim, protože bez přemrznutí nejsou semena těchto druhů schopna vyklíčit. Semena nepřezimujících druhů vyséváme na jaře. Na výsevných záhonech musíme rostlinám věnovat zvýšenou péči. Před výsevem ani během první vegetační sezóny zásadně nehnojíme. Po ukončení první vegetace však mladé rostliny již na podzim i na jaře přihnojíme obdobně jako víceleté porosty dospělých rostlin. Za 2 – 3 roky vznikají u většiny cibulnatých druhů pouze malé cibulky, které je nutno ještě jednou až dvakrát přesadit a další jeden až tři roky dopěstovávat. Při každém přesazování vysazujeme cibule hlouběji, abychom jim zajistili odpovídající tepelné i vláhové podmínky. Semenáče nepřezimujících druhů musíme samozřejmě každoročně sklízet.

Možnosti generativního rozmnožování spolu s případnými výjimečnými nároky jsou uvedeny u každého kultivaru ve speciální části knihy.