Canna indica – dosna

Canna indica R. et PAF. – dosna

Cannaceae – dosnovité

40 – 150 cm, VII. – X.

Planě roste ve Střední Americe, Mexiku a Západní Indii. Pro okrasné účely se nepoužívá přírodní druh C. indica, nýbrž velká skupina kultivarů, na jejichž vzniku se pravděpodobně podílely i některé další druhy rodu Canna L. Do Evropy byla přivezena roku 1570.

Zásobním orgánem je hlízovitý oddenek, ze kterého vyrůstá lodyha s protáhle vejčitými listy ukončená nepravidelným klasem květů. B závislosti na kultivaru rostliny dosahují výšky 40 – 150 cm, mají různě zbarvené listy a rozličnou stavbu květenství. Z barev jsou nejběžnější rumělková, šarlatová a další odstíny červené, žlutá a růžová. Kvést začínají v červenci a kvetou až do příchodu mrazu. Odkvetlé květy je nutno odstraňovat. Vegetaci ukončuje následkem zmrznutí, zásobní orgány nejsou mrazuvzdorné.

Dosny vyžadují vysloveně slunné stanoviště s živnou, propustnou půdou. Na podzim nebo před výsadbou jim prospěje kromě běžné dávky průmyslových hnojiv ještě živný kompost nebo proležený hnůj. Během vegetace se 3 – 4krát přihnojuje ledkem a pravidelně zalévá. Rostliny je nutno před výsadbou předpěstovat v květináčích. V březnu se oddenky rozdělí na části s 2 – 3 puky, položí se do truhlíku s pískem a rašelinou a nechají zakořenit. Po vyrašení puků se rostliny vysadí do květináčů s živnou zeminou a pěstují se při teplotě 15 – 20 °C na plném světle. Začátkem června se vysazují na stanoviště na vzdálenost 40 – 60 cm. Po nástupu mrazů se oddenky vyjmou z půdy, lodyhy se zkrátí na 10 cm a uloží se i s balem do suché místnosti, kde se skladují při teplotě 10 °C.

Používá se pro samostatné skupiny, zakrslé formy se hodí i do prostorných mís a květináčů.

17. Canna indica