Chionodoxa luciliae – ladonička

Chionodoxa luciliae BOISS. – ladonička

Liliaceae – liliovité

15 – 20 cm, III. – IV.

Pochází z Malé Asie. Do pěstování byla zavedena firmou Maw v roce 1877.

Zásobním orgánem je jednoletá, kulovitá až protáhle kulovitá cibule s obvodem 6 cm i více. Rostlina i květenství jsou robustnější než u Ch. gigantea. Květenství bývá složeno z 15 – 20 květů průměru 2 cm. Květy jsou umístěny na stvolu hustěji než u předchozího druhu. Květní lístky jsou zářivě blankytně modré a ve dvou třetinách délky přecházejí do bílého středu. Velikost bílého očka, velikost květu i jeho barva jsou sillne variabilní. Vegetační doba i období kvetení jsou podobné jako u Ch. gigantea; Ch. luciliae začíná zpravidla rozkvétat 3 – 5 dnů po Ch. gigantea. Cibule jsou mrazuvzdorné. Kromě základní druhové barvy existují kultivary v bílé a růžové barvě.

Požadavky na stanovištěm, výsadbu i ošetřování mí obdobné jako Ch. gigantea. Rozmnožuje se dceřinými cibulkami, popřípadě výsevem. Aby se matečné cibule daly při sklizni nalézt v půdě, musí se rostliny sklízet ještě před odumřením listů. Po vyjmutí z půdy se cibule mírně osuší a skladují se při 17 - 20°C. Asi za čtyři týdny po sklizni se odstraní zbytky kořenů a cibule se rozdělí. Drobné cibule se vysazují hustě do řádků do hloubky 3 – 4 cm. Po jednoletém pěstování při běžné kultivaci dorostou květuschopné velikosti.

Semena se vysévají na podzim do hloubky 2 – 3 cm. Půda musí být lehká a dobře zpracovaná, v polostínu, řádně ošetřená a bez plevelů. Každoročně na podzim je třeba hnojit základní dávkou živin a na jaře přihnojovat. Mladé rostliny nesmějí během vegetace přeschnout. Květuschopné cibule dorostou za 2 – 3 roky.

Použití je obdobné jako Ch. gigantea. Zplaňuje.

61. Chionodoxa luciliae