Eremurus himalaicus – eremurus

Eremurus himalaicus BAK. – eremurus

Liliaceae – liliovité

120 – 150 cm, V.

Pochází z pohoří severozápadního Himaláje a byl objeven roku 1811.

Zásobní orgán představuje horizontálně rozloženy, jednoletý hvězdicovitý útvar složeny z 5 – 8 samostatných kořenů, s výrazným osově umístěným vzrostným vrcholem. Dužnaté zásobní kořeny dosahují délky 40 – 60 cm. Mělce uložena kořenová soustava tedy zaujímá kruh průměru 80 – 120 cm. Části kořenů se někdy objevují i na povrchu půdy. Zásobní orgán je morfologicky nejpříbuznější zásobním orgánům jiřinek. Jednotlivé kořeny nemají pupeny a po oddělení od vzrostného vrcholu nejsou schopny vytvořit rostlinu. Brzy na jaře vyrůstá mohutná růžice řemenovitých, vzpřímených listů dlouhých 50 – 60 cm. V jejich středu se záhy objevuje květní stvol  s 200 i více květy. Květy jsou hvězdičkovité, čistě bílé, široké 2,5 cm a jsou vertikálně umístěny pevnými horizontálními stopkami na stvolu. Květy rozkvétají postupně ze zdola. Květenství dorůstá výšky 120 – 150 cm a bývá dlouhé 60 – 80 cm. Vykvétá v druhé polovině května, kvete 2 – 3 týdny a vegetaci končí v druhé polovině července. Zásobní orgány jsou mrazuvzdorné.

Eremurusy vyžadují slunné stanoviště, propustnou půdu a nesnášejí přemokření během vegetačního klidu. Vysazují se v září do prostorných jamek tak, aby vzrostný vrchol byl umístěn výše než kořeny, které musí směřovat v mírném úhlu dolů. Vzrostná vrchol se má zásadně umístit pouze 2 – 4 cm po povrch půdy. Vzdálenost rostlin je 50 – 150 cm v závislosti na mohutnosti druhu.

38. Eremurus himalaicus