Ipheion uniflorum

Ipheion uniflorum (LDL.) RAF.

syn. Brodiaea uniflora (LDL.) ENGL,. Milla uniflora GRAH.

Liliaceae – liliovité

10 – 15 cm, V.

Vyskytuje se v Argentině, Peru a Uruquayi. Byl objeven v roce 1832.

Zásobním orgánem je vejčitá drobná cibule, která není chráněná pevnou slupkou. Úzké, trávovité listy dorůstají délky 15 – 20 cm. Květy jsou umístěny jednotlivě na vzpřímených stopkách dlouhých 10 – 15 cm. Okvětní lístky jsou nafialověle bílé a v plném květu tvoří pravidelnou plochou hvězdičku průměru 3 – 3,5 cm. Kvete v květnu a příjemně voní. Vegetaci končí v červenci. Dobře zakořenělé cibule jsou mrazuvzdorné.

Daří se na plném slunci i v mírném polostínu. Vysazuje se koncem léta do lehké humózní půdy. Při výsadbě se doporučuje cibule podsypat rašelinou. Hloubka výsadby je 6 – 8 cm, vzdálenost 10 cm. Na stanovišti se ponechává 2 – 3 roky. Rostliny však vytvářejí velké množství dceřiných cibulí, takže se porost značně zahušťuje a rostliny pak špatně kvetou. Po ukončení vegetace se cibule vyjmou z půdy, rozdělí se a uloží do suchých pilin nebo rašeliny, aby nepřeschly jejich měkké svrchní šupiny. Nejspolehlivější však je sklizené cibule okamžitě opět vysadit, neboť tak rostliny dobře na podzim zakoření. Během léta cibule nesnášejí přílišné vlhko. Ipheion se rozmnožuje dceřinými cibulemi.

Používá se do skalek, na obruby záhonů, okraje křovin a do trávníků. V druhém roce se již vytvářejí silné trsy. V příznivých podmínkách zplaňuje. Dá se využít i pro pěstování v miskách, ovšem v chladnějších místnostech.

65. Ipheion uniflorum