Puschkinia libanotica – puškinie

Puschkinia libanotica (ZUCC.) BOISS. – puškinie

syn. P. scilloides var. libanotica (ZUCC.) BOISS.

Liliaceae – liliovité

15 – 20 cm, III. – IV.

Pochází z Kavkazu a byla popsána roku 1819.

Zásobním orgánem je kulovitá cibule s jemnou šedivou slupkou, která dosahuje maximálního obvodu 6 – 8 cm. Listy jsou úzké, dlouze člunkovité a dorůstající 15 – 20 cm. Hustě hroznovité květenství je složeno z 10 – 15 zvonkovitých, mírně nících květů s krátkými stopečkami. Květní stvol se během kvetení prodlužuje a dosahuje výšky asi 15 cm. Květy jsou velmi světle modré s výrazným tmavším proužkem na střední žilce každého květního lístku. Během kvetení barva bledne. Kvete v březnu až dubnu, vegetaci končí počátkem července. Cibule jsou mrazuvzdorné.

Vysazuje se počátkem října na slunce nebo v polostínu do lehčí humózní půdy. Příliš suchá stanoviště jsou nevhodná. Hloubka výsadby je 5 – 6 cm, vzdálenost 1é cm. Agrotechnika je stejná jako u ostatních cibulovin. Na stanovišti se ponechává trvale, pokud porosty nejsou příliš přehuštěné. Rozmnožuje se dceřinými cibulemi, kterých však nenarůstá příliš velké množství, nebo podzimním výsevem semen. Semenáče vykvétají až mezi 3. – 5. rokem. V příznivých podmínkách se rozmnožuje samovýsevem. Rostliny, u kterých byly včas odhlávkovány semeníky, vykvétají v dalším roce vždy mohutněji než rostliny, u nich semena dozrála. Sklizené cibule se po mírném osušení skladují v suché místnosti při teplotě 17 – 20 °C. Pěstuje se i čistě bílá varieta P. libanotica var. alba.

Jako velmi raná a výrazná cibulovina je vhodná v menších skupinách do skalek a mezi polštářové trvalky. Osvědčuje se i do trávníků, na okraje křovin a pod řidší stromy. Je vhodná k přirychlování. Zplaňuje.

90. Puschkinia libanotica