Scilla tubergeniana – ladoňka

Scilla tubergeniana HOOG. – ladoňka

Liliaceae – liliovité                                          

20 – 25 cm, II. – III.

Byla objevena v severozápadním Íránu v roce 1928 a do kultury byla zavedena firmou Tubergen v roce 1931.

Zásobním orgánem je víceletá, kulovitá až ploše kulovitá bílá cibule dorůstající v obvodu 8 – 10 cm. Z cibule vyrůstá 3 – 5 světle zelených, poměrně širokých kopinatých listů a většinou několik stvolů, jež dosahují výšky 20 – 25 cm. V řídkém hroznu bývá 2 – 5 široce zvonkovitých květů, které jsou zpočátku světle modré s výrazným tmavším proužkem na každém květní lístku, časem blednou a odkvétají jako téměř bílé. Během kvetení rostlina neustále narůstá. Tuto překrásnou ladoňku lze považovat za nejranější a nejvděčnější cibulovinu, poněvadž zpravidla vykvétá již koncem února. Sněhové vánice ani mrazy nezničí její krásu. Nezvyklá je i trvanlivost květů, které zdobí předjarní zahradu po dobu 4 – 6 týdnů. Vegetaci končí v červnu. Rostliny i cibule jsou mrazuvzdorné.

Vysazuje se obdobně jako S. bifolia na slunná, záhřevná stanoviště, např. u budov nebo kamenů obrácených na jih, kde se uplatní její rané kvetení. Na stanovišti se ponechává trvale. Nevyžaduje zvláštní péči a během vegetace se ošetřuje podobně jako předchozí ladoňka. Vzhledem k jejím přednostem bychom jí měli věnovat zvýšenou pozornost a každoročně cibule alespoň řádně pohnojit průmyslovými hnojivy nebo dobrým hnojivým kompostem. V našich podmínkách nevytváří většinou semena a dceřiných cibulí produkuje poměrně málo. Cibule je nutno rozmnožovat uměle vegetativním způsobem podobně jako hyacinty.

Používá se pro skalky, na osluněné části trvalkových záhonů i do venkovních nádobových minizahrádek. Je vhodná k přirychlování.

93. Scilla tubergeniana