Venkovní výsadby pro řez květů
Zahrady o větší ploše bývají zpravidla rozděleny na dvě části. Vedle ozdobné zahrady umístěné přímo u budovy nebo v její blízkosti bývá obvykle za budovou nebo vzdálenějším místě další, produkční část zahrady. Produkční zahrada, sloužící jako účelové zařízení, má svým charakterem odpovídat tomuto poslání. Pěstované rostliny, ať už zeleniny nebo květiny, mají být vysazeny v pravidelných záhonech a řádcích, které umožňují dobrou a snadnou kultivaci. Dobře ošetřovaná produkční zahrada může být i při své tvarové strohosti dekorativní součástí životního prostředí člověka, může svou zelení přinášet uklidnění a určitý druh aktivního odpočinku po práci v uzavřených prostorách. Obhospodařovaná plocha má odpovídat potřebám, schopnostem a také zájmu jednotlivých členů rodiny. Pokud o zahradu nepečujeme s chutí a láskou, nemůže nám přinést patřičnou estetickou ani výnosovou odměnu.
V produkční části zahrady pěstujeme vedle užitkových plodin také rostliny určené pro řez květů. Při pěstování cibulnatých a hlíznatých květin můžeme tuto část využít i k dopěstování drobných, nekvetoucích zásobních orgánů do květuschopné velikosti. Poněvadž v ozdobné zahradě během času některé druhy nebo kultivary odumírají nebo se oslabují, můžeme si v produkční části zahrady vytvořit určitou rezervu, kterou podle potřeby doplňujeme chybějící materiály. V této části zahrady nezapomínejme na negativní výběry a preventivní chemickou ochranu. Květy při nakvétání nebo již v poupatech hlávkujeme a zásadně je neřežeme do vázy. Takto vypěstované dorostlé cibule a hlízy, které nespotřebujeme v ozdobné zahradě, pak použijeme v příštím roce pro výsadby určené k řezu květů.
Pro řez květů jsou určeny pouze rostliny vyrostlé z plně vyvinutých zásobních orgánů. Jedině takové rostliny jsou schopny poskytnout kvalitní květy a při správném řezu ještě vyprodukovat náhradní zásobní orgán. Agrotechnika na produkčních záhonech je stejná jako při dopěstování mladého materiálu.
Květy z rostlin řežeme brzy ráno, kdy jsou svěží a dostatečně zásobené vodou. Všechny květy cibulnatých a hlíznatých rostlin s výjimkou jiřinek a sasanek řežeme zásadně ve stavu plně vyvinutého a vybarveného poupěte, ale ještě před otevřením květu. Nakvétání těchto rostlin má proběhnout již ve váze. Řezáním plně zakvetlých nebo již překvetlých se připravujeme o nejkrásnější fázi, tj. nakvétání, a zbytečně zkracujeme trvanlivost květů ve váze. Tato zásada platí i pro druhy s vícekvětým květenstvím, jako jsou mečíky, lilie, eremurusy, apod. Barva květů rozkvetlých ve vodě bývá poněkud světlejší, což však není estetickou závadou. Transport nerozkvetlých květů i manipulace s nimi bývá snazší, květy zbytečně nezavadají a nepoškodí se. U jarních druhů , jako jsou tulipány, narcisy, hyacinty apod., musíme při aranžování počítat s tím, že během nakvétání se ve váze prodlouží květ i stopka přibližně o třetinu původní délky. U většiny druhů je vhodné používat chemický přípravek Flortysin, který prodlužuje trvanlivost květů ve váze. Předepsanou koncentraci pro cibuloviny je nutno dodržet. Při použití Flortysinu nevyměňujeme květinám vodu, pouze ji pravidelně doléváme na původní objem. Nemáme-li k dispozici Flortysin, pak pravidelně denně vyměňujeme starou, biologicky znehodnocenou vodu za čistou a stopky zařezáváme. Voda pro řezané květiny má být vždy chladná, ne však ledová. U jiřinek a sasanek se doporučuje řezat rozkvetlé, ale nikoliv překvetlé květy. Při řezání jednostonkových druhů (tulipány, lilie, mečíky aj.) je nutno květy odebírat tak, aby byla rostlině zachována alespoň základní část listové plochy, která je nezbytná pro vývoj náhradního zásobního orgánu. Pokud nemáme zájem o dopěstování nových cibulí a hlíz, můžeme odříznout stonek až u země. Chceme-li však získat sadbu pro následující vegetaci, nesmíme listovou plochu příliš poškodit. Vývoj podzemního orgánu všech těchto druhů dosahuje maxima až po odkvětu rostlin a každý odebraný list alikvotně snižuje velikost i kvalitu sklizené cibule nebo hlízy, a tím i květu v následujícím roce.
Pro řez květů jsou vhodné tyto druhy a rody cibulnatých a hlíznatých květin: Acidanthea, Allium, Anemone coronaria, Crocosmia, Dahlia, Endymion, Remus bungeii, Fritillaria meleagris, Gladiolus, Hyacinthus, Hymenocallis, Iris, Ixiolirion, Liatris, Lilium, Muscari, Narcismus, veškeré vyšší kultivary rodu Tulipa s výjimkou tzv. botanických tulipánů.