Eremusrus stenophyllus bungei – eremurus

Eremusrus stenophyllus bungei (BAK.) FEDTSCH. – eremurus

syn. E. bungei BAK.

Liliaceae – liliovité

120 – 150 cm, VI.

Pochází z Turkestánu a Afghánistánu a do kultury byl zaveden P. V. VOETEM v roce 1884.

Zásobní orgán i rostlina jsou podobné jako u předchozího druhu, celkově však jsou všechny orgány podstatně menší. Květenství dosahuje výšky 120 – 150 cm, listy jsou šedozelené. Květy jsou různě žlutě až oranžově zbarveny. Rozkvétá v polovině června, kvete 10 – 14 dnů., vegetaci končí počátkem srpna. Je celkově vitálnější a odolnější něž předchozí druhy. Zásobní orgány jsou mrazuvzdorné.

Na stanovišti se eremurusy ponechávají více let. Rozdělují se samovolně a vytvářejí monumentální, bohatě kvetoucí trsy. Vyžadují každoročně na podzim hnojení průmyslovými hnojivy jako v prvním roce a na jaře přihnojení a zálivku. Když porost přehoustne, zásobní orgány se po odumření listů opatrně vyjmou z půdy, mírně se osuší, rozdělí a ihned vysadí. Dokvetlá květenství se mají ihned odřezat, aby se neoslabovaly kořeny. Eremurusy většinou vytvářejí značné množství semen. Rozmnožují se dceřinými rostlinami a semeny. Semena se vysévají na podzim do volné půdy. Semenáče E. bungei a E. himalaicus kvetou za 3 – 4 roky, u E. robustus za 6 – 8 let.

Eremurusy patří ke nejvýraznějším solitérním květinám trvalkového charakteru. Obavy z jejich náročnosti jsou nezbytné a v literatuře mylně zdůrazněné. Vhodná je jejich kombinace se Sedum spectabile, které na podzim zdobí uprázdněné plochy a odebírá přebytečnou vodu. Impozantní je nákladná kombinace E. bungei a Allium giganteum, a to nejen v zahradě, nýbrž i aranžérsky. E. bungei je vynikající trvanlivá květina k řezu.

40. Eremusrus stenophyllus bungei