Pěstování hrnkových cibulnatých a hlíznatých květin
Některé rody a druhy pocházející z tropických a subtropických oblastí se v našich klimatických podmínkách nehodí pro venkovní pěstování. Mnohé z nich však můžeme s úspěchem pěstovat jako hrnkové kultury. K nejběžnějším druhům a rodům vhodným pro květináče patří Agaphanthus, Amaryllis, Amorphophallus, Begonia, Caladium, Cyclamen persicum, Eucharis, Gloriola, Haemanthus, Hippeastrum, Scilla violacea, Valota, Zantendeschia. Nepočítáme sem však květiny, které se pěstují ve volné půdě a využívají se k rychlení nebo přirychlování.
U cibulnatých a hlíznatých květin, které pěstujeme v květináčích jako ostatní pokojové rostliny, nesmíme zapomínat, že to jsou rostliny s rytmickým střídáním období vegetace a vegetačního klidu. Pokud těmto rostlinám neposkytneme v odpovídající době náležitý vegetační klid (omezení nebo úplné přerušení zálivky, snížení teploty apod.), nedokončí vegetační cyklus a většinou nekvetou. V době vegetace naopak tyto druhy vyžadují zvýšený přísun vody a minerálních látek, což jim zajišťujeme pravidelnou zálivkou a přihnojováním. Většinu z nich je možno v létě pěstovat na balkónech nebo přenést i s květináčem na chráněné místo do zahrady. Do vegetačního klidu přivádíme většinu těchto druhů uměle omezením zálivky. Druhy, které prodělávají vegetační klid bez listů, začínáme zalévat až po objevení se nových listů nebo květů. Po skončení vegetačního klidu se doporučuje rostliny každoročně předsadit do nové zeminy, nároky nejběžnějších druhů a způsob jejich pěstování bude popsán ve speciální části.